Пропускане към основното съдържание

Публикации

Показват се публикации от Октомври, 2013

Писмо от лисицата - Dopis z lišky

„Přijdeš mi dát sbohem a já ti dám dárek - tajemství.“                                                          Malý princ Antoina de Saint-Exupéry

Taková jsem jako kdyby si mě pošeptal nejasná, hluchá nota, duše v půltónu, pokud by ses dlouho vracel a mně hrál, ze zlomenou ladičku povzdech zůstanu.
Taková jsem, léto téměř poloviční šaty nenosím, přikrývku večer mám z byliny. Když  cesta má přechází podél celé zemi rozplétám noci zvonící , vážu s vlasy sny.
А ty jsi mladý, tak jasná hvězda z nesčetných ne pamatuj kolik nádechů,jen můj jsi byl, jak kvítek chýr vonný padlý, do zamlklé pole, jak rosa vzala ranní dech v letní vedrech.
Taková jsem a stávám se s tebou tak nereálná tak lehkomyslná že z touhy zlomila jsem duše dvě. Ale ty pojď a dej mi den v naději krátká než léto skonči, než půjdeš kam tě cesta zve.      
Protože stále v pouštní studni věřím a hledám rýmy a  čerpám s ním vodu. A v noci hejno divokých kachen zpřádám abych dosáhla tvou padající hvězdu.
A když dorazím k ni jedině bych si přála tisíc …

Свят в роса

Понякога само снимам... и мълча, гласа е вибрация, мислите са вибрация, капките са тук само миг, не мога да си позволя да ги изгубя.
 Поезията е мълчание, а само душата свири на арфа. Слушаш ли?










Капки

Бях сама... и беше утрин.
Те не слязоха, а аз не бързах.
Бяха огледало, а света илюзия.
Замълчи и дишай.
В единение.

Те са аз.